top of page

NĚKOMU TO PROSTĚ NEVYSVĚTLÍŠ #10

  • Radek Peprníček
  • 15. 5. 2025
  • Minut čtení: 7

Lidé hloupli už před AI. Teď už to bude jen horší..


Určitě jste zaznamenali narůstající počet kvalitního i naprosto odpadového obsahu tvořeného pomocí AI, víceméně všude kolem nás. Už teď může být pro běžného člověka velice těžké se zorientovat v tom, co je a co není reálné, a může se tak lehce stát obětí podvodu. Ještě horší, ba možná dokonce naprosto nemožné, je to pro někoho, kdo žije ve lži a v naprosté izolaci od reálného světa již přes dvacet let. A většinu toho času bez AI. No a pravda ho vlastně ani nezajímá.

 

S jedním takovým člověkem jsem se setkával „na cigárku“, když jsem ještě bydlel na starém bytě. Pro účely tohoto článku ho pojmenuji jako „Abchert“.


Abchert zpočátku vypadal jako plachý týpek, který se stydí na kohokoliv promluvit a komunikaci s lidmi se z pravidla vyhýbá. Jednou za mnou ale přišel a požádal mne o cigaretu. Tak jsem mu ji dal. Na chvíli jsme se zapovídali, navzájem se představili, pokecali o docela běžných věcech a následně se rozloučili. Od té doby jsme se občas potkali venku na cigáru, ale většinou jsme spolu skoro nemluvili. Během jednoho parného letního dne jsme opět oba kouřili na lavičce před naším bytovým domem. Abchert se zadíval na oblohu a zničehonic řekl „Kukaj na tie drony. Ako nás sledujú.“ Já jsem na nebi neviděl nic jiného než dva větrem unášené nafukovací balonky svázané k sobě. A přesně to jsem mu řekl. Na to odpověděl „No dobre. Ale tie vládne drony sa také tak lesknú. Aj tie mimozemské. Oni nás pozorujú.“ V ten moment jsem típl cigáro, rozloučil se a odešel. Další týden jsem ho potkal znovu, tentokrát za přítomnosti mého spolubydlícího. Nějak mi to nedalo spát, takže jsem se zeptal na jednoduchou otázku „Co ty drony?“

 

V ten moment z Abcherta jakákoliv ostýchavost naprosto odpadla a plachost byla tatam. Začal ze sebe chrlit pro mne do té doby naprosto nepředstavitelné konspirační teorie a do uší bijící nepravdy, jež se vzájemně vylučují a vlastně ani nedávají smysl. Pokračoval jeho pohledem na svět, životní názory a myšlenky, které byly v totálním rozporu s mými vlastními. V následujících řádcích jsem popsal to, co jsem se od něj hned napoprvé dozvěděl. (pozn: výčet není zdaleka celý, ale pro pochopení situace to bohatě postačí). Takže…

 

  • Žijeme v Matrixu.

  • Život je simulace ducha. Vesmír a naše planeta je z ducha (ať už to znamená cokoliv).

  • Vládní a mimozemské drony nás nonstop sledují.

  • Celá planeta je mimozemská (tak cože?).

  • Lidskou společnost již 12 500 let ovládají Reptiliáni žijící v podzemí (tři druhy, jež se liší barvou v podbřišku a svými úmysly vůči lidem). Ale pozor! Planeta není placatá, protože by ti Reptiliáni jinak nemohli žít pod povrchem. To je přece logické, nie?

  • Měsíc je vyřazená kosmická loď kovové konstrukce ve tvaru cibule, jež je generátorem Van Allenových pásů - fyzika, která vysílá radiační pásma, jež plní celou magnetosféru Země a tím drží lidi v nízké úrovni vědomí. Proto jen ti „duchem silní“ můžou být svobodní. No a za měsícem (tak, aby nebyla nikdy vidět) je vesmírná Andromedská loď, která monitoruje dění na Zemi (jop, taky tomu tak úplně nerozumím).

  • 3D je venek, 4D je energie a 5D je světlo.

  • Dva metry nad našimi hlavami létají neviditelné kosmické lodě s mimozemskou posádkou, jejíž vrchní velitelkou je jakási Mari Swaaru, která na svém YT kanále sdílí videa o „kosmických zprávách, pravdě vesmíru a podstatě vědomí“. (viz. zde: https://www.youtube.com/@SwaruuOficial).

  • Lidstvo zažilo již sedm restartů, z nichž poslední byl po zmizení Tartarie před 200 lety, konkrétně tedy hned po druhé světové válce roku 1971 (ano, čtete správně).

  • Civilizaci od pradávna negativně ovlivňuje kult zvaný Černé klobouky. A druhý kult se ji snaží ovlivňovat pozitivně, pro změnu s názvem Bílé klobouky.

  • Bez-emoční „Šedé bytosti“ ze Saturnu mají na starosti lidské bytosti a ovládají jejich mysl a činy.

  • Souhvězdí Orion je velmi agresivní oblast, ve které spolu bojují drako-reptiliání chrlící oheň a jiné lidsko-mimozemské bytosti z vesmírných civilizací a Galaktické federace.

  • Do toho začal míchat ezoteriku, čakry, podstatu vědomí a duše a to, jak je důležité objevovat sám sebe a poznat své vlastní vědomí. Vědomí, vědomí, vědomí… Podle jeho slov již naplnil podstatu svého vědomí a dokázal by nerušeně létat, projít zdí, silou vůle pohnout autem nebo myšlenkami promluvit bez toho, aniž by pohnul ústy. To nám ale nechtěl předvést (prý máme nejprve dovršit vrcholu vědomí a zkusit si to sami).


A tak dále, a tak dále…

 

Docela darda, co? Všechny tyto pofidérní pravdy do nás nahustil během pětačtyřiceti minut. Celý monolog završil souvětím „Já nehledám pravdu. Já hledám jen to, co je pro mne vlastní, lidské, co je moje osobní. Tím, že jsem člověkem, nacházím sebe samého. To mi stačí a nic jiného k životu nepotřebuju.“


Nakonec nám poslal několik odkazů na různé pochybné weby a články, které nám „měly ukázat realitu“ (viz. zde: https://channeling.safo.cz/). Potom jsme se rozloučili, my se vrátili do bytu a nezmohli se na nic jiného než pětiminutový smích. A potom přišlo uvědomění, že je mi ho vlastně líto… Zeptal jsem se tedy sám sebe: Jak je, kurva, možné, že někdo věří (alespoň dle mého názoru) tak stupidním a absurdním věcem? A ještě k tomu takovému množství? No a aby o nich mluvil s někým, koho asi pětkrát potkal na cigáru před bytem? Co za tím sakra je?

 

Proto jsem si řekl, že tomu přijdu na kloub… Našel jsem si ho na FB a skrze „zdroje“ v příspěvcích, které slepě přepisuje a sdílí na svou „zeď“, jsem se doklikal až na stránky s nekonečným množstvím příspěvků o podobných tématech, jako jsem popsal výše. Snad žádný ze zdrojů nebyl relevantní a většina z nich vedla na dezinformační ruskojazyčné weby, blogy vymyšlených osobností zabývajících se mimozemským životem, matrixem, pofidérní ezoterikou a vyloženými nesmysly. Další odkazy vedly na YT kanály zaplněné popisnými videi o všemožných konspiračních teoriích. V tu dobu jsem se již zajímal o umělou inteligenci, takže jsem poznal, že spousta těchto příspěvků AI využívá. A to dost okatě. Ve videích je AI vioce-over, v článcích je špatná gramatika a naprosto nelogická struktura vět a obojí doprovázejí obrázky vytvořené umělou inteligencí, které jsou vydávány za pravé. Prostě hnus.

Po dokončení „průzkumu“ jsem si řekl, že si s Abchertem zkusím znovu popovídat a dostat z něj něco o jeho životě a o tom, proč se k něčemu takovému uchýlil. Zpočátku jsem se jenom vyptával a nijak na něj netlačil. A nakonec se mi povedlo zjistit pár informací o něm. Povyprávěl mi něco o své minulosti s velice špatným rodinným zázemím, nedávné závislosti na pervitinu a následném přechodu na marihuanu, o nedostatečném vzdělání a finanční negramotnosti a celkové o frustraci z reálného života. K výše zmíněným článkům se dostal skrze kamarády a hledal v nich únik od opravdového světa. Navíc poslední dva roky bydlí na bytě, kde má pouze postel, trochu oblečení, koupelnu a toaletu, v rámci zaměstnání uklízí v „zážitkovém domě“ a ve volném čase nedělá nic jiného než že čte tyto články a hulí.

 

Na jednu stranu jsem porozuměl tomu, proč to tedy dělá. Ale na druhou vlastně vůbec. Se spolubydlícím jsme si tedy řekli, že mu to zkusíme alespoň trochu vymluvit a přiblížit mu reálný svět. Oba jsme časem vyzkoušeli snad všechny možné postupy, abychom mu vysvětlili, že nic, nebo alespoň část z toho, co čte a čemu bezmezně věří, není pravda. Od opatrného přístupu a dotazování se na všechny detaily s postupným vyvracením nepravdivých informací, přes přímou argumentaci a odkazování se na relevantní zdroje, až po agresivní přístup, kdy mi došla trpělivost a vlastně jsem mu řekl, že téměř nic, v co většinu života věří, není pravda, a že z něho nečestní lidé dělají s prominutím úplného debila a životní trosku.

 

Zde je jedna z našich konverzací:

Já: „A díváš se třeba někdy na zdroje?“

Abchert: „Áno, to sú samé legitimné zdroje.“

Já: Tak to opravdu nejsou… Docela jsem si to prošel a reálně je většina z toho obsahu vytvořena umělou inteligencí. Další věci jsou zas cílené dezinformace od...“

Abchert: „Hmm. Neverím.“

Já: „Třeba já mám jako zdroj informací ČT a dalších pár…“

Abchert:  „Tak to nie, to je absurdne. Tam niesú praudive informácie.“

Já: „Kámo a to, že je měsíc ztroskotaná loď ve tvaru cibule, není absurdní?“

Abchert: „To je fascinujúce, že?“

 

Bohužel, nic nefungovalo. Při jakékoliv konfrontaci se uzavřel do sebe, absolutně přestal poslouchat okolí a soustředil se jen na protiargument (který si ještě k tomu snad vycucal z prstu), nebo vytáhl mobil a našel si některý z článků, o který se chtěl opřít. V ten moment mi ho bylo líto ještě víc, protože jsem pochopil, že mu i přes veškerou vynaloženou snahu nemám jak pomoct. Bohužel. Po těch dvaceti letech života s absolutními dezinformacemi se svého přesvědčení prostě nevzdá. Protože jak sám říká: „Na pravdě mi nezáleží. Pro mě je důležité jen to, jak to sám cítím. Na ničem jiném nezáleží, jen na mě a na mém vědomí. Vy mě nezajímáte, ani vaše názory.“

 

V ten moment skončila veškerá naše snaha o pomoc. Napřímo nám oznámil, že má u prdele všechno, co mu říkáme, a že ho stejně nikdy nic nepřesvědčí a jiné pravdě než té jeho.

 

Při jednom z našich posledních setkání mi řekl, že se také bude stěhovat, že skončí s prací a bude žít se svým novým partnerem a životní láskou někde v Itálii. A k životu mu postačí jen to, „že se budou mít rádi“. Toho „partnera“ poznal dva týdny nazpět přes sociální sítě a ihned si s ním začal plánovat budoucnost. Ukázal mi jeho profil, který byl (alespoň pro mne) na první pohled fake-profil. Ten někdo o sobě tvrdil, že pracuje na tankeru někde v prdeli světa a že nemůže telefonovat, protože je to tam přísně tajné. Ale že také hledá životní lásku a má spoustu peněz, o které by se rád podělil (nepřipomíná vám to arabského prince, jenž vám odkáže dědictví, když vyplníte platební údaje?). Abchert se nakonec jen tak zmínil, že mu poslal 500 dolarů, aby mu ten jeho bohatý „partner“ mohl poslat dárky jako hodinky, mobily, peníze v bankovkách a další pičoviny. A že mu musí poslat dalších 700 dolarů, protože je problém s dopravou. A přesně to taky udělal. A v ten moment skončila naše trpělivost. Spolubydlící vyhledal profilový obrázek toho „partnera“ na Google Lens. A hle! Opravdu se jedná o podvodný profil, jelikož člověk se stejným profilovým obrázkem opravdu existuje, má rodinu a děti a žije si někde v Norsku. A dokonce si to uvědomil i Abchert! Kdo by to byl čekal? Pak do pár dnů ukončil komunikaci s tímto profilem.

 

Alespoň malý úspěch, říkáte si? Pche, kéžby. Na posledním cigárku nám sdělil, že si našel nového partnera - opět na sockách. A tentokrát zašel ještě dál. Hned první den vzal svou výplatu a narval ji do krypta… Achjo… V ten moment jsem nad ním naprosto zlomil hůl, popřál mu hodně štěstí do života a navždy se s ním rozloučil. Rád bych s nadějí dodal, že si to třeba někdy uvědomí... Cokoliv z toho, co jsme mu říkali. Ale pravděpodobně ne. Bohužel.

 

Fuha, nebylo to jednoduché psaní (a věřím, že čtení taky ne). Takže, co si z toho odnést? Primárně to, že není úplně super věřit každé kravině, o které se dozvíte na internetu. A že jste se mohli velmi lehce stát obětí podvodu i před AI. Nyní je to ještě jednodušší. Na podvodníky byste si taky mohli dávat pozor - lidi jsou svině a moc rádi využijí vaší důvěřivosti.

 

Toš tak..

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Komentáře


bottom of page