MANIPULACE #11

Tímto článkem bych se chtěl pokusit o zahájení série na téma reklam a vlastního rozhodování. Sérii článků o nevkusu propojím právě s reklamou a marketingem, které mají mnoho společného s vizuálním smogem a agresivními vizuály.

Mozek je zmetek Nejsilnějším manipulátorem dnešní doby jsou bezpochyby sociální sítě. Náš mozek lační po informacích, a pokud mu nabídneme platformu, kde může konzumovat nekonečný proud obsahu, rychle si na ni vytvoří návyk – socky, sledování televize, videa... Mnoho obsahu, který konzumujeme, nemá žádnou skutečnou hodnotu, ale přesto ho sledujeme dál. Všechno je navrženo tak, aby nás udrželo v nekonečném cyklu sledování.

Naše nepozornost a automatické přijímání informací nás ale činí snadným cílem manipulace. Pokud nevěnujeme pozornost tomu, co sledujeme a proč, začínáme podléhat vnějším podnětům, které formují naše rozhodování. Najednou nevíme, kde končí náš vlastní vkus a začíná diktát algoritmů a reklam. Co tedy rozhoduje o našem dění ve vztazích, práci, oblékání a veškeré náplni našich dní, a někdy dokonce životů (extrémní případ ze zkušenosti Radka ve článku "Někomu to prostě nevysvětlíš")?

Jak často se při potřebě rozhodnout rozhodujeme my sami? Co v nás vyvolává určitá nutkání něco dělat, kupovat, sdílet a komunikovat? A je takové rozhodnutí opravdu ještě naše?